Vzpomenete si, kdy jste si poprvé položili otázku “proč mi padají vlasy”? Ať už jste jakýkoli “vlasový” typ, určitě to bylo v pubertě a následujících letech dospívání, když jste začali řešit svůj vzhled a děsily vás chomáče vlasů vyčesaných kartáčem nebo nalezených ráno na polštáři. Představa plešatosti nebo hodně prořídlých vlasů je pro mladého člověka příšerná. Nemusí být zrovna hypochondr, aby si začal ve své fantazii domýšlet tuto představu či pátrat, jestli s jeho zdravím náhodou není něco v nepořádku. Proto si mladé dívky v tomto věku často za kapesné pořizují různé přípravky podporující růst vlasů, i když je obvykle vůbec nepotřebují. Skutečné problémy s vlasy u nich nastávají až mnohem později. Zato někteří mladí muži musí být připraveni svést boj s plešatěním už kolem dvacátého roku života.
Vlasy přece padají každému
Abychom předešli zbytečným nedorozuměním – padání vlasů jako takové je úplně normální. Část těla jménem vlas totiž moc nevydrží, její životnost se pohybuje okolo tří až čtyř let. Potom vypadne a uvolní tak místo pro nový vlas, který začne vyrůstat ze stejného kořínku. Ve fázi ukončení aktivity se může na hlavě nacházet až deset procent vlasů. Proto vlasy vypadávají každému de facto neustále. A proto lidem s hustou kšticí vypadává daleko více vlasů, což jejich méně obdařené okolí nemůže pochopit a jen těžko skrývá závist a rozhořčení nad takovou nespravedlností. Přirozený spad vlasů je fyziologická záležitost. Představa, že při česání a mytí neuvízne ve hřebenu nebo na dně vany ani vlásek, je scestná. Průměrné množství vlasů na lidské hlavě je 100 000, dovolit si přijít o pár denně s vědomím, že zase vyrostou, v klidu můžeme.
Pátrání jako v detektivce
Jiná věc je nadměrné, tedy patologické vypadávání vlasů. Důvodů pro něj se najde dost. Pokožku hlavy a vlasové folikuly mohou napadat různé bakteriální a plísňové infekce nebo specifická kožní onemocnění, jako je například vlasová lupénka. Onemocnění jsou většinou léčitelná, ale pokud se nechá nemoc “rozjet”, může se stát, že folikuly jsou již natolik zjizvené, že se nepodaří je zachránit. Nadměrné množství lupů.při řídnutí loken také hraje svou roli. Někteří vědci také spekulují, že lupy (nazývané také seborrhea) jsou způsobeny kvasinkovou infekcí pokožky hlavy. Kromě zánětu pokožky hlavy a svědění mohou kvasinky oslabit vlasový kořínek a vést ke ztrátě vlasů, nicméně tento jev je poměrně vzácný. Většinou se lupy spojí s nějakou jinou příčinou. Dočasné vypadání vlasů může být u někoho způsobeno jakoukoli chorobou (častý jev, pokud je provázena vysokými horečkami nebo léčena agresivní medikací), hormonálními výkyvy nebo stresem a psychickou nepohodou či špatnou péčí. A to nejméně pravděpodobné, ale ne nemožné – vyplatí se přehodnotit stravování, jestli náhodou v dietě nedochází k opomenutí nějakého důležitého minerálu.
Když pánbůh dopustí…
Pátrání po příčinách plešatění je dlouhé a sama léčba může často probíhat ve stylu pokus – omyl. Lékaři musí vyzkoušet, co zabere, a protože samotný úbytek porostu hlavy není život ohrožující, v běžné lékařské ordinaci pro hloubkovou léčbu není ani prostor. Ideální je se obrátit na specializované trichologické zařízení, kde díky zkušenostem rychleji zacílí při léčbě správným směrem. Případně – pokud se ukáže, že ztráta vlasů je nevratná kvůli trvalému poškození nebo vrozeným dispozicím – navrhnou transplantaci vlasů, která se může podpořit mikropigmentací. Rozhodně to není tak, že z klienta vytahají peníze a pak ho pošlou koupit si paruku.
Trápí vás padání vlasů? Používáte nějaké přípravky na podporu jejich růstu? S jakým účinkem?
