Medicínská osvěta funguje poměrně dobře, a tak dnes už asi každý ví, že není tuk jako tuk. Lékaři a výživoví specialisté nás jednohlasně přesvědčují, že organismus pro optimální fungování tuky potřebuje a že rozhodně není správné se jich zcela zříkat. Při biochemickém rozboru krve se rozlišuje “hodný” a “zlý” cholesterol. Každý uvědomělý pacient, který nejenže chodí na preventivní prohlídky, ale také je ochoten pro své zdraví aktivně něco dělat, dostane v ordinaci svého praktika leták s podrobným výkladem, které potraviny jsou ty zdravé, aby zlého (low density) cholesterolu bylo co nejméně. Přesto to úplně nezvládáme. Proč?

 

Může škodit i hyzdit

Na vině je blahobyt, kterého si užíváme plnými doušky. Nadbytku dobrého jídla se těžko odolává, a ani když se někdo upřímně zděsí a rozhodne se radikálně změnit stravovací návyky a utáhnout si opasek, nemusí mít vyhráno. Tuky se totiž v těle ukládají jak v případě, kdy jich přijímáme příliš, tak v případě, kdy hladovíme. Tehdy se totiž sepne jakási prehistorická kontrolka a tělo v ohrožení začne hromadit tukové zásoby na horší časy. Jak a kde se tuk hromadí? Dochází k tomu jednak v cévách a na vnitřních orgánech (tzv. viscerální tuk), kde je to velmi nebezpečné, protože představuje potenciální riziko kardiovaskulárních onemocnění a cévních a mozkových příhod a jednak nabývají objem buňky nacházející se pod kůží. Takto lokalizovaný tuk také není bůhvíjakým přínosem pro zdraví a navíc – narozdíl od viscerálního – je vidět a vypadá špatně; způsobuje neforemnost postavy. Ne nadarmo se říká o lidech s nadváhou, že jsou tuční.

 

Zákrok jako důkaz

Podkožní tuk obvykle “zkrášluje” postavu na břiše (takzvaný mužský typ, někdy nepřesně označovaný jako pivní) nebo na hýždích a stehnech ( ženský typ). Pojmenování podle pohlaví mohou být trochu zavádějící, muži i ženy mohou trpět kombinacemi obou, i když pravděpodobnost souladu typu tuku s pohlavím nositele není zanedbatelná. Důležitější ale je, co se s tím dá dělat. Jednoduché, ale pro naplnění obtížné doporučení zní: změnit stravovací návyky a hýbat se. Co se zdá komu obtížnější, je čistě individuální záležitost, obojí je však věcí silné vůle a během na dlouhou trať. Výsledky se dostavují sice pomalu, ale jistě, jenže – jako naschvál – právě podkožní tuk v jistých částech stále odolává. Právě pro tyto případy je vhodný chirurgický zákrok, který spočívá v odsátí tuku – liposukci. Existují totiž jedinci, kteří mají tělo v pořádku až na “prokleté” partie, které nemizí navzdory veškeré snaze. U lidí, kteří trpí celovou obezitou se doporučuje nechat si odsát tuk, až se u nich začnou projevovat známky nastoupeného zdravějšího životního stylu. Avšak pracovníci odborných klinik mají jinou zkušenost – zmenšení objemu stehen, hýždí nebo břicha je právě tím, co člověka dokáže pro další hubnutí zdravě nakopnout. Že zákrok podstoupil, je důkazem, že se sebou hodlá něco dělat.

 

Jaké odsátí je nejlepší?

Je až s podivem, kolik způsobů, jakými lze tuk z pod kůže odčerpat, věda vynalezla. U některých z nich byli vědci takovými pionýry slepých uliček, když po několika studiích mohli prohlásit slovy českého klasika Járy Cimrmana “Tudy ne, přátelé”. To platí například pro liposukci suchou, která byla zbytečně invazivní (tedy příliš bolestivá), nebo laserovou, u níž docházelo k popálení pokožky. V současné době panuje shoda, že nejlepší metodou je tumescentní liposukce, kdy se injekčně tkáň pro odsátí připraví tak, že pacient nepociťuje bolest, zatímco v něm chirurg pracuje kanylami.

Jakou máte zkušenost se cviky pro takzvané problematické partie? Dovedete si představit, jak z vás někdy vysává tuk? Jaký si myslíte, že u toho má pacient pocit?