Sake najdete v obchodech vedle whisky, rumu a dalších lihovin, a přitom vzniká úplně jiným postupem než většina z nich. Japonský nápoj z rýže se svou výrobou blíží spíše pivu než pálence. V článku se dozvíte, z čeho sake vzniká, proč mu lidé říkají rýžové víno a kdy se mezi lihovinami opravdu ocitne. Dočtete se také, jak ho podávat, aby si zachovalo chuť.

Co je sake a proč se prodává mezi lihovinami

Při výběru nápojů nemusíte sáhnout jen po běžných destilátech, protože širší nabídka Ututatise.cz ukazuje, že lihoviny nejsou jen běžné destiláty. Lihoviny z obilí či ovoce se pálí, kdežto sake je kvašený nápoj, který se pálením nepřipravuje. Základem je rýže, voda a kvas.

Tím se sake řadí k nápojům, které si zaslouží vlastní kapitolu v nabídce lihovin. Kdo se mezi lihovinami orientuje jen podle destilátů, snadno přehlédne celou skupinu kvašených rýžových nápojů. Pro čtenáře, který zná hlavně whisky či rum, je proto sake příjemným rozšířením obzorů, protože nabízí jiný postup, jinou chuť i jiný způsob pití.

Sake a rýžové víno

Označení rýžové víno se ujalo kvůli určité podobnosti s vínem. Skutečným vínem však není, protože se nevyrábí z hroznů. Výroba sake je velmi podobná výrobě piva: škrob ze zrn se nejprve přemění na cukry a teprve ty kvasí.

Víno naopak kvasí přímo z cukrů obsažených v ovoci. Přesnější je proto říkat, že sake je kvašený rýžový nápoj s vlastními pravidly.

Rozdíl oproti hroznovému vínu je tedy v surovině i v prvním kroku výroby. U sake nejprve pracuje plíseň a teprve potom kvasinky, kdežto u vína stačí cukr z plodů. Právě tento dvojitý proces vysvětluje, proč se výroba sake v řadě ohledů podobá pivovarnictví.

Síla sake

Většina druhů sake obsahuje čtrnáct až sedmnáct procent alkoholu. Je tedy silnější než pivo a zhruba odpovídá vínu. Od destilátů ho dělí rozdíl, který poznáte už při prvním doušku: chuť je měkčí a pálivost chybí.

Lehčí charakter souvisí s tím, že sake po kvašení většinou nepřechází do destilačního přístroje. Alkohol vzniká jen činností kvasinek, a proto se nedostane na hodnoty typické pro pálenky.

Při podávání to znamená, že sake nepijete po malých doušcích jako tvrdý alkohol, ale spíše jako víno k jídlu. Hodí se k jednoduchým pokrmům, protože jeho chuť nepřebije jídlo na talíři. Takové lihoviny z rýže se pijí jinak než destiláty. Přesto se vyplatí nalévat střídmě, protože obsah alkoholu zůstává zřetelný.

Z rýže ke kvasu a k hotovému sake

Sake se vyrábí ze speciálních odrůd rýže, které se označují sakamai. Zrna se uvaří v páře a poté vychladí. Takto upravená rýže je připravená na další krok, který rozhoduje o celé výrobě.

Zvolená odrůda ovlivňuje, jak se škrob v zrnu chová a jaký nápoj nakonec vznikne. Proto výrobci nesahají po běžné stolní rýži, ale po odrůdách pěstovaných přímo pro tento účel. Vaření v páře zrna zjemní, a tak je plíseň snadněji prostoupí.

Na vychladlá zrna se nasadí plíseň koji, česky kropidlák rýžový. Enzymy plísně štěpí škrob na jednodušší cukry. Ty poté kvasí a vzniká alkohol. Celý postup tedy připomíná vaření piva, kde se škrob ze sladu rovněž nejprve mění na cukry. Podrobnější popis najdete na stránce o tomto japonském nápoji.

Z hrnce s rýží stoupá pára vedle dřevěného tácu se zrny, vzadu stojí káď s kvasícím rmutem.

Kvašení, nebo destilace a kde sake končí

Klasické sake zůstává u kvašení a do lahve se dostává jako nápoj bez pálení. Někdy však po kvašení následuje destilace kvasu. Výsledek už patří k destilátům a chová se jako ostatní lihoviny, takže je silnější a má ostřejší chuť.

Dobrým srovnáním je korejské soju. Jde o čirý a bezbarvý destilovaný alkoholický nápoj z Koreje, popsaný na stránce o korejském soju. Sake s ním sdílí rýži jako možnou surovinu, ale odlišuje je způsob zpracování.

Pro čtenáře je důležité poznat, kterou cestou nápoj prošel. Kvašený výrobek má jemnější charakter a nižší sílu, destilovaný se řadí k typickým lihovinám. Obě varianty se v obchodě mohou objevit vedle sebe, a proto se vyplatí znát rozdíl už před nákupem.

Jak sake podávat

Správné podávání sake se řídí hlavně teplotou a obdobím roku. Nápoj nemusí zůstat jen u jednoho způsobu, a proto stojí za to vyzkoušet více variant.

Studené, teplé, nebo horké

V zimě se sake podává horké a v létě studené. Teplý nápoj zahřeje a vynikne jeho vůně. Vychlazený je osvěžující a hodí se k lehkým pokrmům. Karafa, v níž se sake ohřívá, se obvykle staví do nádoby s horkou vodou.

Roční období tak určuje nejen výběr nápoje, ale i celý rituál. V chladných měsících sedíte nad horkou karafou, v létě naopak sáhnete po ledu. Teplota podávání proto patří k základním pravidlům, která sake odlišují od většiny ostatních lihovin.

Dvě keramické karafy na dřevěné desce, jedna v ledu, druhá v horké vodě s párou, mezi nimi prázdná miska.

Sake v domácím výběru

Při nákupu si všimněte etikety, protože z ní poznáte, zda držíte v ruce kvašený rýžový nápoj, či destilát. Sledujte údaj o obsahu alkoholu, zemi původu a druhu nápoje. Čtrnáct až sedmnáct procent napovídá, že jde o klasické sake.

Hodnota výrazně vyšší ukazuje spíše na destilovaný výrobek. Stejný postup si osvojíte u všech lihovin, které si domů přinesete.

Sake mezi lihovinami a shrnutí na závěr

Sake je kvašený rýžový nápoj, který se vyrábí podobně jako pivo, a přesto se běžně prodává mezi lihovinami. Nyní znáte speciální odrůdy rýže, plíseň koji, rozdíl mezi kvašením a destilací i pravidla pro teplotu při podávání. Příště si tak vyberete lépe i z nabídky, kde sake stojí vedle klasických lihovin z obilí. Dobře zvolené lihoviny se poznají podle etikety i podle způsobu výroby.

A co si myslíte vy: pijete sake spíše v zimě ohřáté, anebo ho k letnímu stolu raději vychlazíte, třeba místo jiné lihoviny z vaší domácí nabídky?

Libor Hamáček