Je super, když nemusíte řešit, jak se zbavit chlupů. Tomáš je kolega z práce a krom drobně zarostlého klína a vlasů nemá žádné ochlupení. Na hrudníku má zhruba tolik chlupů jako na zádech a na zádech asi tolik, co na dlani. Nic. Absolutně nic. Vím to, neb občas spolu chodíme na squash a po zápase do pánských sprch. Rozdíl mezi ním a mnou je poměrně evidentní. On problémy s chlupy řešit nemusí. On ne! Jemu by medová masáž mohla být příjemná, mě se chlupy ježí jen při pomyšlení, že by se mi na záda, kam si nevidím a kam si nedosáhnu, dostala lžíce medu.

 

Přiznám se bez mučení, že když jsem začal zarůstat, přišlo mi to sympatické. Chlapácké. Sandokan a Tarzan, Mel Gibson ve Statečném srdci a Leonardo DiCaprio v Revenant; ti všichni měli vousy a jejich postavy bezesporu i mohutné ochlupení. Oproti nim vypadá DiCaprio v Titaniku jako nehotový mladíček a Daniel Craig v bondovkách i přes povolení zabíjet tak nějak nemužně. Avšak to všechno jsou filmové postavy, které se mění podle přání režiséra a umění maskérek.

 

Jenže jakmile chlupy přerostou jistou míru únosnosti a společenského vkusu, začne se množství testosteronu, kterým je růst ochlupení podmíněn, jevit jako problém. A nastane den, kdy hledáte rychlou, bezbolestnou a diskrétní odpověď na otázku, jak se zbavit chlupů. Už dávno neplatí, že by chlap měl páchnout i na fotce a kašlat na vzhled.

 

Pánové, rovnou vám řeknu, kterou cestu se nevydat a budu rád, když vám ušetřím spoustu trapných chvil a bolesti. Zkusil jsem vosk a upřímně nechápu, jak to dámy zvládají. Bolestivé, nepříjemné a zavrženíhodné. Ještě, že jsem byl doma sám, protože tolik sprostých slov, co jsem dokázal vychrlit mě zaskočilo. Prostě, jsem nechtěl věřit vlastním uším, ale zarudlá kůže mě omlouvala. Med jsem vzhledem k množství rovnou zavrhl. Zkusil jsem dámský „trháček“ a bylo jasné, že tudy cesta také nevede.

 

Zkrátím to; zjistil jsem, že bez pomoci profíka zůstanu zarostlý. Po troše googlení jsem dospěl k názoru, že jako nejefektivnější řešení se jeví laser. Přiznejme si, že i při sebevětší snaze si nedosáhneme všude, kam bychom rádi. Zato vousy, což je „technicky“ skoro totéž, si spravuji sám. Jsem dost hrdý na to, že sám sebe dobře „obhospodařím“ žiletkou a rád bych na sebe vzal břitvu. Jenže to už je vyšší level na který jsem zatím nenašel odvahu.

 

Na závěr si dovolím historku z natáčení, která s ochlupením bezprostředně souvisí. Před léty jsem se vsadil, že pokud prohraju, tak si nekompromisně oholím obočí. Prohrál jsem a nezbylo mi, než to skutečně udělat. Zároveň jsem byl pozvaný na svatbu, takže riziko, že budu vypadat velmi nestandardně až nevhodně, bylo velké. A víte co, nikomu to až tak divné nepřišlo. Když jsem se ptal nevěsty, zdali je na mě něco divného, tak konstatovala, že nejdivnější je to, že mě vidí v saku. Asi díky tomu obočí, že nemám ani moc tmavé, ani moc nápadné. V tomto případě naštěstí. Její poznámka s oblekem byla skutečně na místě. Oblek skutečně není něco, co bych na sobě rád viděl a pokud to jde, tak se mu vyhýbám. Nikdy jsem si na oblek nezvykl a naštěstí jsem nikdy neměl práci, kde by se oblek bral jako povinný dress code.

 

Dokud jsem vlastní chlupatost nezačal řešit, tak mě nenapadlo, jak moc v tom nejsem sám. Teprve poté, co jsem se poradil s internetem a kamarády mi docvaklo, že nabídka služeb je široká. Odstranění chloupků jsem bral zejména jako ženskou záležitost a opak je pravdou. Chlapi to řeší už jako naprosto běžnou záležitost, snad jen s tím rozdílem, že se o tom stále trochu stydíme mluvit. Možná v tom znovu hraje roli otázka naší mužnosti.

Libor Hamáček